Tenza
Realizujeme vaše představy

Pracujeme na odsíření v TEVEX Černožice

Společnost TENZA pracuje v současnosti na instalaci technologie snížení oxidů síry a TZL ve výtopně TEVEX v Černožicích, kterou provozuje společnost HOLOUBEK ENERGO, a.s. Realizace se týká tří identických vodotrubných roštových kotlů na hnědé uhlí K1, K2 a K3, kde jmenovitý výkon každého dosahuje 16 t/h páry (1,5 MPa 260 °C). Celkový instalovaný tepelný výkon výtopny je 33,6 MWt. Provozovna zásobuje párou pouze jednoho odběratele – společnost Danisco Smiřice, která zde vyrábí řady různých typů pektinu, používaného jako stabilizátor v potravinářských aplikacích.

Doposud byl zdroj provozován bez zařízení určeného ke snižování kyselých složek ve spalinách. Takový provoz byl z legislativního hlediska možný, protože zdroj spadá do kategorie tzv. středních spalovacích zdrojů (tj. od 5 - 50 MW příkonu) s emisním limitem pro SO2 na hranici 2500 mg/Rm3. Tento limit lze spolehlivě plnit při použití kvalitního hnědého uhlí s nízkým obsahem síry jako paliva. Od 1. 1. 2018 však dochází dle nové legislativy ke zpřísnění emisních limitů i u těchto zdrojů.
Na základě požadavku provozovatele zpracovalo Oddělení procesního inženýrství TENZA již v roce 2013 studii odsíření spalin uhelných kotlů v této provozovně a následně vytvořilo návrh samotné realizace odsíření ve spalinách za kotli K1, K2 a K3 tak, aby bylo dosaženo nových emisních limitů.

Technické řešení snížení emisí SO2 je provedeno pomocí tzv. CDS FGD (Conditioned dry sorption Flue Gas Desulphurization) využívající polosuchý odsiřovací proces (chemické reakce probíhají na vlhkém povrchu částice vápenného hydrátu). Obchodně je tato metoda většinou nazývána kondiciovanou suchou technologií odsíření. Z technologického hlediska je toto označení oprávněné, protože technologie odsiřování nevyužívá žádné suspenze či roztoky a neobsahuje tudíž příslušné nádrže s míchadly, čerpadla, potrubí a armatury, jejichž provoz a údržba jsou u klasické polosuché technologie s rozprašováním abrazivní odsiřovací suspenze nejnepříjemnějším uzlem celé technologie.

Popisované technické řešení snížení emisí SO2 je založeno na odstraňování kyselých složek spalin vápenatým sorbentem, kterým je v tomto případě vápenný hydrát Ca(OH)2, v proudu odsiřovaných spalin v odsiřovacím reaktoru a následném tkaninovém filtru.

Spaliny z kotlů vstupují do nové technologie odsíření přes stávající elektrostatické odlučovače (EO) a spalinové ventilátory (každý kotel disponuje svým EO a spalinovým ventilátorem). Za ventilátory se spojují do společného kouřovodu a dále vstupují do odsiřovacího reaktoru, před kterým je do proudu spalin dávkován suchý sorbent. V reaktoru je následně rozstřikována procesní voda přímo do proudu odsiřovaných spalin, aby se zde vytvořilo optimální prostředí pro odsiřovací proces, tj. snížení teploty spalina a zvlhčení spalin (kondiciování). Spaliny s velkým obsahem produktu jsou odváděny do tkaninového filtru (TF) a následně přes nový spalinový ventilátor do komína. Produkt odsíření je oddělen od čistých spalin v TF umístěném bezprostředně za odsiřovacím reaktorem. Odloučený produkt je ukládán nejprve ve výsypkách TF a následně odváděn do velkokapacitního kontejneru. Část produktu odsíření z TF se využije pro recirkulaci za účelem snížení spotřeby odsiřovacího sorbentu. Odsiřovací sorbent je skladován v sile sorbentu a dle potřeby odsiřovací technologie (výstupní koncentrace SO2) dávkován, v suché fázi, do proudu spalin před reaktor. Dispozičně je technologie odsíření umístěna v prostoru zákotlí kotle K4, který není již v provozu.