Tenza
Realizujeme vaše představy

Aktuality

Zahájili jsme stavbu horkovodu z Temelína do Českých Budějovic

Z „papíru“ do reálného terénu se dostala příprava ekologického vytápění jihočeské krajské metropole. V pátek začala výstavba 26 kilometrů dlouhého tepelného napáječe z Jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic. Práce energetici plánují na necelé dva roky. Poprvé by tak Temelín mohl jihočeské krajské město ohřát v topné sezóně 2020/2021.
Ročně ušetřit až 80 tisíc tun CO2. Takový je jeden z hlavních přínosů horkovodu z Temelína pro českobudějovické ovzduší. Na nižší emise si lidé z Českých Budějovic musí ještě necelé dva roky počkat. Právě takovou dobu plánují energetici na stavbu třetího nejdelšího horkovodu v České republice.
Na stavbě se bude podílet průběžně 50 – 80 lidí. Podle stavařů budou práce probíhat v prodloužených směnách včetně víkendů. „Pro nás je to samozřejmě prioritní akce, na kterou jsme vyčlenili podstatnou část svých technických a realizačních kapacit a nasadili klíčové pracovníky. Termín výstavby je napjatý, ale reálný. Ostatně potvrzují nám to i naše zkušenosti s výstavbou tepelných sítí v souhrnné délce stovek kilometrů,“ uvedl Michal Hrubý, generální ředitel společnosti Tenza, podle kterého v minulosti jihomoravská firma zajistila výstavbu tepelného napáječe z Elektrárny Dětmarovice do Bohumína nebo z Prahy Libeň do Holešovic.
Práce budou probíhat v dostatečné vzdálenosti od silnice a neměly by narušit plynulost dopravy v okolí. „Křížení horkovodu se silnicí se obejde bez zásahu do povrchu komunikace. Pod komunikaci se dostaneme pomocí tzv. protlaků. Speciální stroj vytvoří pod silnicí tunel vyztužený ocelovou trubkou o průměru jeden metr, kterým pak horkovod povede,“ doplnil Hrubý. Jediným místem, kde dojde k zásahu do povrchu silnic, bude přibližně stometrový úsek jednoho jízdního pruhu před Hlubokou nad Vltavou ve směru od Týna nad Vltavou. Součástí výstavby je i vysazení náhradní zeleně.
Temelín s jihočeskou metropolí propojí dvě 26 kilometrů dlouhá předizolovaná potrubí o vnějším průměru osmdesát centimetrů. Tak zvaná vratka z Budějovic bude mít vnější průměr o deset centimetrů menší. Obě potrubí budou uložena minimálně 1,3 metru pod zemí. Povedou z větší části podél silnice mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi. Od této komunikace se pak potrubí vzdálí u rybníku Křivonoska. Součástí horkovodu budou i dvě čerpací stanice umístěné mimo areál elektrárny a tři potrubní mosty. Přes mimořádnou délku předpokládají odborníci minimální tepelné ztráty. Stavbaři použijí nejmodernější materiály jak z pohledu životnosti, tak izolace. Tepelné ztráty chtějí omezit na úroveň kolem tří procent. V zimě bude do Českých Budějovic proudit voda až o teplotě 140 °C a pro léto bude stačit teplota 90 °C.
Smlouvu o dodávkách tepla podepsal ČEZ a Teplárna České Budějovice v závěru loňského roku. Podle ní jihočeská elektrárna zajistí krajskému městu teplo minimálně po dobu dvaceti let. Podle budějovického primátora jsou temelínské dodávky pro město výhodné z hlediska ekologie, ceny i diverzifikace zdrojů tepla. „Nechceme odběratelům zvyšovat poplatky za teplo a nechceme být závislí na ceně uhlí. Při vyjednávání o ceně tepla z Temelína jsme se dostali na srovnatelnou s teplem, které vyrábíme v teplárně. Nebudeme tedy nakupovat dráž,“ zdůraznil Jiří Svoboda.
Počítá se, že temelínské teplo pokryje zhruba 30 procent českobudějovické výroby tepla. Zbytek zajistí teplárna z vlastních zdrojů včetně 100procentní zálohy v případě možného výpadku dodávky tepla prostřednictvím horkovodu z Temelína. „Temelín bude fungovat prakticky jako jeden z výrobních zdrojů českobudějovické teplárny, zákazníci tedy vůbec nic nepoznají. Temelínské teplo přijmeme v centrální předávací stanici na Vltavě a dál ho rozvedeme prostřednictvím naší distribuční soustavy, která je ve výborné kondici a průběžně do ní investujeme. Na naší straně by tedy přijetí tepla z Temelína mělo proběhnout bez problémů,“ vysvětlil Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva Teplárny České Budějovice.
Roční objem dodávek se předpokládá na úrovni 750 TJ, přičemž z temelínského tepla budou zejména vytápěna sídliště Vltava, Šumava, Máj a Pražské předměstí.